Zámek JEMNIŠTĚ
Barokní zámek byl vystavěn v letech  1720 - 1725 a jeho současným majitelem je Jiří Sternberg.V blízkosti zemanské tvrze ze 14. století nechal vybudovat v roce 1723 František Adam Trautmannsdorf dle návrhu pražského architekta F.M Kaňky barokní zámek Jemniště. Po požáru roku 1754 byl zámek částečně upraven v duchu rokoka a tato podoba zůstala zachována do dnešních časů. Zámecké interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem a sbírkami Sternbergů. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující dvěma patry, jehož stropy a stěny zdobí rokokové malby od Felixe Ant. Schefflera. K nejkrásnějším interiérům patří zámecká kaple Sv. Josefa s výzdobou Václava Vavřince Reinera, Felixe Antonína Schefflera a Matyáše Bernarda Brauna. Areál zámku je doplněn rozsáhlým anglickým parkem. Dnes zámek slouží jako historická památka k prohlédnutí, ale i jako hotel.

VELKÝ BLANÍK
Legendární vrch opředený pověstmi o spícím vojsku (blanických rytířích) s pozůstatky keltského (halštatsko-laténského) hradiště z 6. – 5. století př.n.l.. Zbytky opevnění v půdorysu nepravidelného oválu jsou dobře zřetelné i dnes. Původně obtáčely vrchol dva pásy opevnění. Vnější val byl násep s roštovou konstrukcí, a lícovou zdí z žulových balvanů. Táhne se dnešní bukovinou jako vyvýšený pás pokrytý různě velkými balvany. Z obou stran navazuje na tzv. Rytířské skály, které byly zakomponovány do ochrany hradiště. Při zkoumání valů byly patrné velké základové kameny. Hradby opevnění o rozsahu 125 x 170 m s akropolí a předhradím dosahovaly šířky 4 – 5 m a výšky 2 metrů. Před nimi byl situován příkop. Vnitřní val pak obepíná vrcholovou plošinu. Zde také už ve čtyřicátých letech odkryli archeologové základy obydlí. Stál tu kdysi pás obydlí v řadě za sebou. Odkryté chaty byly oválné, na obvodu opásané kameny. Dnes stojí na vrcholu 32 m vysoká dřevěná rozhledna postavená roku 1940 Klubem českých turistů.

Jádro pověstí o spícím vojsku Svatého Václava pochází s největší pravděpodobností z keltských dob a souvisí s tradičním keltským pojetím některých hor jako sídla Aes Sidhe - mocnosti hory. Tyto místa jsou branami do říše, kde je všechno jaksi jinak. Brána do tohoto "jiného časoprostoru" se otvírá o hlavních keltských svátcích roku. Potom vyjíždí do noci přízračné vojsko nebo naopak lidé z tohoto světa pronikají do neznámých říší skrývajících se za těmito branami.

ČESKÝ ŠTERNBERK
Raně gotický hrad byl založen před polovinou 13. století. Potomci zakla-datele hradu se pak nazývali páni ze Šternberka. Rod se později rozděloval a z jedné rodové větve pochází i současný majitel hradu, pan Zdeněk Sternberg. Roku 1467 dobyli Český Šternberk vojáci krále Jiřího z Poděbrad. Později byl rozbořený hrad pánům ze Šternberka vrácen a ti ho při náročné obnově rozšířili a zabezpečili mohutným opevněním. Poslední velké úpravy probíhaly v druhé polovině 17. století a dále po roce 1712. V průběhu těchto přestaveb téměř zmizela původní členitá silueta hradu. Při prohlídce se prochází barokními interiéry s dobovým zařízením značné umělecké hodnoty, doplněným mladším nábytkem z 19. století. V několika sálech je krásná barokní štuková výzdoba (např. v Rytířském sále na dolním snímku). Jiné místnosti jsou věnovány významným představitelům rodu Šternberků. Ze sbírek vyniká početná sbírka grafických listů ze 17. století, vystaveny jsou i historické zbraně a lovecké trofeje.

VLAŠIM
Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.

V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat Auerspergové zámecký park v romantickém duchu.      Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.

Zámek KONOPIŠTĚ
Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, byl založen jako gotická pevnost na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václava IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště často majitele a ke špatnému přispělo i vyplenění Švédy za třicetileté války. V 18. století zde byly provedeny rozsáhlé změny, jimiž se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este. Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. V prostorách barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky.

Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a uměleckořemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby, a to nejrůznějšího druhu. Rozsah těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy. Vyniká proslulá estenská zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na Konopiště ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Ojedinělý je rovněž soubor církevních starožitností, vztahujících se ke kultu svatého Jiří, patrona rytířů. Z interiérů patří k nejlep-ším reprezentační salóny v prvním patře, např. Přijímací salón a Sloupový salón, oba s mimořádně cennými italskými kabinety ze 17. st., Velká jídelna s nástropní malbou z poloviny 18. století od F. J. Luxe a zámecká kaple s nádherně zdobenými klenbami. Z obytných pokojů možno vyzvednout třeba Vrtbovský a Tirpitzův salón, Růžový pokoj a Vilémovu ložnici. Zámecké chodby jsou zdobeny rozmanitými loveckými trofejemi