Hrad JESTŘEBÍ
nad vsí Jestřebí asi 8 km severně od Doks se nachází na pískovcovém sklaním bloku, vystupujícím asi 30 m nad okolní terén. Hrad se poprvé připomíná v roce 1295, kdy byl založen Ronovci. Dnes jsou zachovány zbytky zdiva a schody ve skále. Původně se stavba skládala z hradního paláce a věže. Od poloviny 16. století byl hrad opuštěn. Místní obyvatelé začali z úpatí skalního suku těžit stavební kámen a tím se dále narušila stabilita a homogenita povětrnostními vlivy již poškozeného pískovce. R.1805 došlo k prvnímu puknutí skaliska a pak následovaly sesuvy skal v l.1811, 1825, 1852, 1868, 1922 a 1936, při nichž bylo poškozeno i několik domů pod hradem. To, co dnes můžeme z celého hradu spatřit, je pouhou 1/4 jeho původní rozlohy. Karel Hynek Mácha přirovnává jeho romantickou podobu k mořskému korábu.

Výlet kolem Máchova jezera (po žluté značce 11km a dále po červené 3km)
Máchovo jezero původně zvané Velký rybník (plocha278 ha) založen z příkazu Karla IV. r 1366. Současný název nese po romantickém básníkovi K.H. Máchovi.  Na pískovcovém skalním ostrůvku Myší hrádek jsou zbytky románské tvrze, která původně patřila k hradu Bezděz. Spolu s Kachním ostrovem (hnízdiště racka chechtavého) jsou ornitologickými rezervacemi a je na ně zákaz vstupu.

Žlutá značka Vás zavede k Břehyňskému rybníku a dále půjdete po žluté až do Doks. Město projdete až k nádraží, kde se napojíte na červenou značku, po které dojdete přímo k našemu penzionu.

Zámek / Hrad HOUSKA
se nachází 13 km jižně od Doks na tzv. Zámeckém vrchu. Patří do skupiny raně gotických sídel z let
1280-1290. Nejdříve patřil pánům z Dubé, pak Smiřickým a Hrzánům z Harašova. Roku 1590 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Stavba má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Z gotiky jsou zachována okénka. Hradní kaple prostupuje dvě patra. Na střeše je rozhledová věžička. Objekt je opět přístupný veřejnosti. Z vrchu je zajímavý rozhled do okolí.

Hrad BEZDĚZ
Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady. Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vyšší ze dvou znělcových homolí (604 a 577 m. n.m.), které výrazně převyšují okolní krajinu, tvoří nezapomenutelnou dominantu regionu.

Jeden z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách postaven Přemyslem Otakarem II. v letech 1264-78. Roku 1279 zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou. V roce 1350 byl vydán Karlem IV. zákaz oddělení hradu od královských držav, ale to porušil už jeho syn Václav IV. Po bitvě na Bílé Hoře byl hrad v majetku Albrechta z Valdštejna, který jej přebudoval na klášter, pak obsazen Švédy a od roku 1662 až do zrušení kláštera Josefem II. zde žilo několik mnichů. Z expozice např.: Čertova a Velká věž, hradní palác s raně gotickou kaplí, budova purkrabství, na přístupové cestě zbytky kapliček barokní křížové cesty, aj,

Hrad se především pro svou nesnadnou dostupnost vyhnul v pozdějších staletích osudu, jenž stihl mnohé jiné hrady, které byly užívány i v době renesance a baroka. Pro většinu návštěvníků představuje klasický středověký hrad, neboť se bez větších přestaveb zachoval ve své původní gotické podobě až do dnešních dnů. Jako mohutná královská hradní výspa na okraji pomezního hvozdu byl Bezděz považován za symbol české státnosti. V novější naší historii je pak neoddělitelně spjat s vrcholy literární, výtvarné i hudební kultury, ale i s politickými a sociálními snahami za rakousko-uherského období. Bylo proto jen akceptováním obecného povědomí, jestliže byl Bezděz státem prohlášen za národní kulturní památku.
Doporučujeme popojet do Doks autem, zaparkovat u hřbitova a po červené tam i zpět. Celkem 10 km.

Projedeme-li Zákupy a vesnicí Velenice, narazíme na zajímavé skalní útvary zvané PUSTÉ KOSTELY.
Počátky vzniku pískovcových jeskyní jsou nejasné. Nikdo přesně neví, kdy labyrint obřích rozměrů – ručně vytesané prostory nazývané „Pusté kostely“ – vznikl. Datují jej však pravděpodobně už do 15.-16. století. Různé jiné prameny informací popisují vznik jeskyní. Jsou zde např. zmínky o pobytu mnichů, odkud pramení i vžitý název Pusté kostely. V okolí této jeskyně je několik menších jedno až dvou pokojových jeskyněk, které byly vytesány a uzpůsobeny k bydlení. Ve vzdálenosti cca 700m směrem k Lindavě jsou obdobné prostory menších rozměrů se stejným názvem. Řád mnichů, který se v českém překladu jmenoval „hledači pravdy“, zde pobýval a v malých jeskyňkách s největší pravděpodobností bydlel a větší prostory vytesali a používali mniši ke společným náboženským rituálům. Stejně tak tyto prostory zmiňuje turistický průvodce z 1. republiky, kde se přímo mluví o štolách až 110m dlouhých. Na nevelké skalce vpravo od vstupu do jeskyně je vytesaný reliéf Ukřižování od neznámého lidového umělce.

Před 2. světovou válkou byl majitelem hrabě Kinský, který zde měl provádět těžbu písku. Po roce 1940 zde Němci měli tajnou výrobu pro leteckou techniku a zbraňové systémy, včetně dílů k raketám V1 a V2. Prostory byly rozšířeny a využívalo se zde pracovních sil politických vězňů. Koncem 2. světové války měly být do těchto prostor z polského města Kalisch přestěhovány dílny brémského leteckého koncernu Wesser, vyrábějící rychlopalné letecké kanóny MK.108.  Prostory zůstaly utajeny až do 8. května 1945. Po válce byly prostory využívány jako sklady ovoce a zeleniny, pěstírna žampionů, sklady vojenského materiálu tzv. hmotných armádních rezerv a částečně i skladiště nepotřebného domovního odpadu. V dnešní době prostory využívá soukromý motoklub. K dispozici návštěvníkům je i klubová kuchyně s rychlým občerstvením, bar, WC, víkendové zábavy s programem a soutěžemi.

Přírodní rezervace PEKLO
Národní přírodní památkou je území skalních stěn a potoční nivy v údolí Robečského potoka v délce 4 km pod bývalým mlýnem osady Karba. Má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247 – 303 m. Počátkem 19.st. upravil tehdejší majitel panství hrabě Vincenc Karel Kounic okolí zahrádeckého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celé délce toku v chráněném území splavněn a plavba ve člunu patřila k oblíbeným zábavám šlechty. Za třicetileté, prusko-rakouské i druhé světové války sloužilo Peklo jako úkryt pro obyvatele okolních vsí před vojenskými oddíly. Roku 1881 ohrozila Peklo stavba železnice, která tudy měla procházet. Na nátlak vlastivědného spol-ku, veřejnosti a majitele pozemků hraběte Kinského byl projekt přepracován a r. 1898 překlenul údolí viadukt nad osadou Karba. Trať byla otevřena r. 1898.  Ocelový železniční most s klenutými oblouky, dlouhý 209 a vysoký 24 m je chráněn jako technická památka.

Dnes vede Pekelským údolím 4 km dlouhá naučná stezka, určená pouze pro pěší turisty. Vyskytují se zde chráněné a ohrožené druhy rostlin –  bledule jarní, prvosenka vyšší, stulík žlutý a mnoho dalších. Tato lokalita je také bohatá na živočišné druhy – při výzkumech bylo zjištěno téměř 250 druhů hmyzu, 4 druhy obojživelníků, 4 druhy plazů, velké množství ptáků, ryb a savců. Z chráněných druhů ptáků v lokalitě hnízdí výr velký, ledňáček říční a skorec vodní. Poslední zastavení stezky se nachází právě  v osadě Karba ležící na jižním konci údolí Robečského potoka. V lese v okolí jsou zbytky hradu Frýdlant, založeného Ronovci ve 13. stol. Pro svoji romantickou polohu se Karba stala již začátkem 19. stol. oblíbeným cílem výletů. Zajímavostí v Karbě rovněž je, že mnohé chalupy zde stojí v těsném dotyku pískovcových skal, částečně do nich vrůstají nebo je využívají jako sklepy.

Zámek ZÁKUPY
vznikl na místě původní tvrze vladyků ze Smojna, kterou r. 1541 začal přestavovat Zdislav Berka, český dvořan věrný Habsburkům.  Vznikla čtyři mohutná křídla, rozsáhlý hospodářský dvůr a zahrada s terasami. V dalším období byly zbudovány rozsáhlé konírny a po r.1696 voliera. Po revolučním roce 1848 se stal zámek letním sídlem císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. S touto významnou funkcí byla spojena další přestavba, tentokráte ve stylu rokoka, na které se podíleli významní umělci. Mezi významné události této rezidence patřila bezesporu návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zámek byl po první světové válce znárodněn a veřejnosti byl znovu zpřístupněn r. 1951. R. 1977 by-la zahájena rekonstrukce a zámek byl znovu otevřen r. 1985. Turisticky atraktivním místem je rozsáhlá zámecká zahrada ve stylu anglického parku, se vzácnými stromy a jezírkem. V zámeckém příkopu žijí dva medvědi.